Maminka roku 2022
Rok 2022 mi přinesl jedno ocenění, kterým se tu musím pochlubit :-). Stala jsem se totiž Maminkou roku 2022. Že neznáte? To je anketa, kterou každoročně pořádá časopis Maminka.
Absolutní vítězkou jsem se stala díky úžasné podpoře mých skvělých sledujících na Instagramu, kterým znovu – i touto cestou – děkuju. Vítězství mě samozřejmě potěšilo, ale pořád zastávám názor, že maminkou roku je pro každé dítě právě ta jeho. O tom žádná!
Co mi to přineslo
Účast ve finále s sebou nesla profesionální focení a natočení medailonku, takže budeme mít s dětmi krásnou památku :-).
Finálový den jsme strávily se všemi ostatními finalistkami v hotelu v centru Prahy. Společná snídaně, odpočinek na pokoji (ruku na srdce, pro mě jakožto trojnásobnou maminku dost netypická situace, ze které jsem byla dóst nervózní :-)), nejmilejší návštěva manžela a dětí za mnou na hotelu, a pak už přípravy na slavnostní večer – do parády si nás vzaly vizážistky a během chvíle jsme se proměnily v princezny (a já musím říct, že jsem si jako princezna během cělého dne i připadala – a takovéhle hýčkání by si jednou za čas zasloužila každá maminka :-)). Pak už jsme se přesunuly do restaurace Soho na slavnostní večer. Po zkoušce na přímý přenos (ano, akce se vysílala na Mall TV!) už dorazili naše drahé polovičky, které nás po zbytek večera podporovali.
Teď už k přímému přenosu a vyhlašení. Absolutně jsem nečekala, že vyhraju, takže jsem samozřejmě neměla připravenou žádnou řeč. Vzdát se jí jsem se ale nechtěla. Takže jsem chvějící se čapla mikrofon a se slzama v očích ze sebe něco vypravila :-). Zbytek večera už se nesl v duchu rozhovorů a užívání si s manželem (bylo to po více než 6 letech, co jsme někam vyrazili sami dva) a s novými kamarády. To je určitě další věc, kterou mi účast v Mamince roku dala. Poznala jsem skvělé holky, se kterými jsme pořád v kontaktu a plánujeme i společné akce. Jedna akce už dokonce proběhla. Maminkou hrdinkou se stala Magda, jejíž krásná dcera Eliška trpí Angelmanovým syndromem. Magdin příběh a ona samotná mě chytly za srdce. A proto jsem se rozhodla holkám uspořádat charitativní akci, jejíž výtěžek šel na Eliščiny zvlaštní potřeby. Vybralo se přes 20 tisíc korun! A já na sebe byla pyšná, že jsem to dotáhla do konce. V začátku jsem si totiž říkala, že jsem si ukousla příliš velké sousto. Možná ukousla, ale nakonec rozžvejkala – a o tom překonávání to vlastně tak trochu je, ne :-)? Každopádně mě tento dobrý skutek pořád hřeje na srdci a i za tuhle možnost pomáhat vlastně vděčím Mamince roku.